Katedrála svatého ducha, dominanta Velkého náměstí v Hradci Králové

Katedrála svatého Ducha je krásnou dominantou Hradce králové, zejména díky svým věžím, z nichž jedna je vysoká 48 metrů. Tento trojlodní kostel je postaven v pozdně gotickém slohu a spadá do římskokatolické církve. Je to jediná budova z této doby, která se ve městě dochovala. Okolnosti založení katedrály nejsou přesně známy, jsou ovlivněny tradicemi a pověstmi.

Historie

Historie vzniku kostela není přesně známá a obestírají ji různé pověsti. Traduje se, že původní chrám založila roku 1307 královna Eliška Rejčka, a to na místě, kde se dříve v 10. století nacházelo slovanské hradiště, později pak královský hrad. Dle výsledků nových bádání se ale vše odehrávalo trochu jinak. V letech 1238 – 1250 se pod hradbami usadil Řád německých rytířů, jehož členové posléze na místě vybudovali farní kostel. Jeho podobu dnes ovšem nikdo nezná, jelikož se nedochoval žádný popis ani plán.

V roce 1339 město zasáhl rozsáhlý požár, který způsobil, že kostel do základů vyhořel. Proto v té době započala první z mnoha dalších oprav, která byla dokončena až v roce 1463. Od roku 1420 se z Hradce Králové stalo významné husitské centrum. Důležitou personou byl v té době kněz Ambrož od Ducha svatého. Všechny tyto okolnosti hrály významnou roli v zachování kostela, jelikož jen díky husitskému hnutí kostel nebyl poničen, ale zachován. V první polovině 17. století byly obnoveny katolické bohoslužby a duchovní správou byl pověřen Jan Václav Celestýn z Kronfeldu. Tato šťastná léta pro kostel bohužel netrvala dlouho. Během třicetileté války (1618 – 1648) do Hradce Králové vtrhla švédská vojska, která obsadila město a chrám zcela zpustošila a vykradla. Po válce začaly další rekonstrukce a v druhé polovině 17. století už byl farní kostel povýšen na katedrálu. Prvním biskupem se stal Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka. V následujících létech byly prováděny stále nové restaurace, až byla v roce 1990 konečně dokončena poslední oprava a chrám dostal podobu takovou, jakou známe dnes.

Důležitým prvkem katedrály jsou zvony, které se i přes všechny požáry a překážky, díky kvalitnímu zpracování, dodnes dochovaly až z 15. a 16. století. Každý zvon má své vlastní jméno, v severní věži mají své místo zvony Orel (Michael) a Dominik (Leopold), v jižní věži se nachází zvon Žebrák (Václav), ze všech zvonů nejvyšší (115 cm), a Klement. Původní zvony, které zde visely, se během požáru v roce 1339 roztavily.

Interiér

Interiér je plný zajímavého a často významného umění. V hlavní lodi je k nalezení několik malovaných poprsí, na nichž se nachází zobrazení světci – sv. Kliment jako ochránce diecéze, sv. Vít jakožto nejstarší český zemský patron a sv. Vavřinec, ochránce města Hradce Králové. Později zde byl dodělán sv. Aloise.

V severní boční lodi vlevo stojí socha Božského srdce z roku 1922. Je zajímavá tím, že byla věnována památce obětí I. světové války. Kousek dál se nachází také pomník vojáků rakouského 18. pěšího pluku, kteří v roce 1866 padli v pruskorakouské válce. Návrh tohoto uměleckého díla pochází od architekta F. Schmidta.

Severní stěna bývalé kaple, nacházející se za severní lodí, skrývá oltář sv. Jana Nepomuckého (z roku 1878) a oltář Bolestné Matky Boží (1890) od J. Krejčíka. Ve třetím oltáři, oltáři sv. Antonína Poustevníka (1881), je umístěn významný obraz. Vytvořil jej v roce 1730 známý český malíř barokního období, Petr Brandl.

Na levé straně se nachází vítězný oblouk, pod nímž stojí kříž s ukřižovaným Kristem. Pochází z baroka, konkrétně ze 40. let 18. století, ovšem v roce 1989 byl restaurován. V kostele nalezneme také mariánské výjevy, jako je Zvěstování, Narození Ježíše Krista, Navštívení Panny Marie a Klanění tří králů.

Důležitým prvkem katedrály je její hlavní oltář, jehož návrh pochází od E. Dufka z Brna. Oltář byl zhotoven v roce 1940 a skrývá v sobě ostatky sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Oltář má tvar kvádru s křížem uprostřed. Ambon, neboli místo, odkud kněz káže Boží slovo, má tvar přídi lodi. Skrývá to v sobě promyšlenou symboliku, kdy Boží slovo vystupuje do světa a udává lidem směr.

Zajímavosti

– Požár v roce 1339 nebyl jediný, kostel poté hořel ještě dvakrát, a to v letech 1470 a 1484. Bylo to z toho důvodu, že v té době byly ve městě převážně dřevěné stavby, a tak k požárům docházelo poměrně snadno.

– V kryptě kostela se nachází cínová rakev, která uchovává tělesné ostatky biskupa K. B. Hanala. Jedná se o jedinou zachovanou rakev v celé kryptě.

– Podle pověsti se v jedné ze čtyř krypt nachází ostatky Jana Žižky z Trocnova, které zde měly být uloženy v roce 1424 po jeho pohřbu. Tato pověst není ničím podložená, ovšem je známo, že v kryptách byly uloženy ostatky 22 lidí, z toho 5 dětí.

– Nejstarším dochovaným předmětem v katedrále je cínová křtitelnice z roku 1406.

– Nejtěžším zvonem ve věžích je zvon Orel (Michael), který váží 4629,5 kg. Nejlehčím zvonem je Dominik (Leopold), oproti Orlu váží pouhých 336 kg.

– 26. 4. 1997 katedrálu navštívil papež Jan Pavel II., a to u příležitosti tisíciletého výročí smrti mučedníka sv. Vojtěcha.

Současnost

Katedrála svatého Ducha je v současné době hlavním kostelem Královéhradecké diecéze, založené v roce 1664. Je sídelním kostelem biskupa Mons. Jana Vokála. Kostel je otevřen pro veřejnost od úterý do pátku (11 – 15 hod.). Bohoslužby zde probíhají každý večer, v neděli dokonce 3x. Nachází se na Náměstí Jana Pavla II., mezi ulicemi Franušova a Karla Tomana. Dostanete se k němu z nedalekých zastávek MHD Adalbertinum nebo Zimní stadion.